KOMENTÁŘ: Vánoce, Vánoce přicházejí… A v Brně hned nadvakrát. Budou šťastné a veselé?

Zatímco některé trhy triumfálně odstartovaly v polovině listopadu koncertem Leoše Mareše, světýlka vánočních stromů zůstaly ještě týden potemnělé. Nemělo by být ale právě jejich rozsvícení tím pravým startem do sváteční atmosféry? Notabene v roce, kdy vánoční strom republiky na náměstí Svobody slaví svých 100 let? Neměl se stát tento 20 metrů vysoký a zhruba 150 let starý jehličnan hlavní hvězdou namísto zpěváka v kožichu?

A je tu ještě jedna věc. Sté jubileum si totiž připisuje i další významná tradice. Charitativní pomoc, kterou v roce 1924 zahájil spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Tu město každoročně ctí umístěním pokladničky Českého červeného kříže. Nebylo by proto na místě směřovat alespoň letos finance spíš tímto směrem?

Vánoce Brno jsou, jak zmínila novinářům 1. místostarostka městské části Brno-střed Ludmila Oulehlová (ANO), komerčně velmi úspěšným projektem financovaným z nájemného od prodejců, kteří si pronajímají vánoční stánky, a jeho příjem se podařilo za poslední dva roky ztrojnásobit. Je ale i přes to smysluplné vynaložit půl milionu korun za hodinovou, byť kvalitní, show?

Různí se i názory Brňanů, kteří mezi sebou na sociálních sítích emotivně diskutují. Nejsou ale Vánoce svátky klidu a míru a jejich oslava důvodem k pospolitosti a souznění?

Z nás všech se pod jejich rouškou stávají tak trochu pokrytci. Setkáváme se s lidmi, na které si v každodenním shonu nedokážeme vyhradit téměř žádný čas, chodíme do kostelů, byť jsme zarytými ateisty a za jiných okolností by nás do domu páně nedostali ani párem volů. Přesně těch volů, kteří se nyní opět objeví po boku Ježíška v jesličkách.

Proč by se tedy nemohli pro mírně pokrytecké gesto rozhodnout i představitelé radnice brněnského středu? Rozhodně nechceme Leošovi Marešovi upírat jeho umělecké zásluhy, naopak. S Brnem a rustikálně laděným adventem na Zelňáku, který má být, jak avizují sami organizátoři, tradiční, řemeslný a klidný, má však společného asi tolik, jako Moravské náměstí s Titanikem, jehož ledová socha se na tamních trzích objevila v roce 2018. To už i to ruské kolo se k Brnu pojí víc. Bohužel.

Vraťme se ale k poslední položené otázce a připomeňme si slibovaný odkaz Zelného trhu k tradicím, řemeslům a klidu. A odpověď? Sliby se přece mají i podle Janka Ledeckého plnit aspoň o Vánocích.

Mnohem promyšleněji naopak vyznívá to, že stejně jako letošní čínský rok, nese i zdejší sváteční pojetí symbol draka. Ten typický brněnský, ve svetru od studia NAHAKU, zabodoval už loni. Opakovaný vtip sice není vtipem, letos se však má jeho příběh rozvinout a společnost mu dělá i dračice. Jde přece i o rodinné svátky, tak mu to přejme.

Doufejme, že letošní brněnské veselí se do vánoční atmosféry promítne hlouběji než do atmosféry zemská uhlíková stopa, kterou za sebou zanechalo soukromé letadlo Leoše Mareše, jež ho na vystoupení do jihomoravské metropole za 29 minut z Prahy dopravilo.