Jak přeplněné mateřinky ovlivňují státní rozpočet?

Nedostatek míst ve školkách chce ministerstvo práce a sociálních věcí řešit novelou, podle které mají mít nově nárok na přijetí již děti od tří let, a to ve spádové mateřské škole. Odpovědnost by měla připadnout obcím, které své povinnosti budou moci dostát například i formou dětských skupin. V jiném případě je bude čekat sankce.

Podle aktuálních dat dostupných na brněnské magistrátní stránce věnované zápisu do mateřinek pro letošní školní rok bylo v jihomoravské metropoli vypsáno 3096 volných míst, rodiče podali 4488 žádostí a školky přijaly 3082 žáků.

Podle Filipa Poňuchálka, tiskového mluvčího brněnské radnice, však mohou údaje v této statistice vytvořit mylný dojem. „Rodiče si totiž mohou podat vícero žádostí o přijetí dítěte do MŠ a z tohoto důvodu vidíte velké počty nepřijatých dětí. Tak tomu ale není. Dle našich aktuálních poznatků jsou přijaty všechny tříleté děti. V některých městských částech jsou ve školkách ještě volná místa, například v Bystrci a Novém a Starém Lískovci. Do některých mateřských škol byly z důvodu volné kapacity přijaty i děti dvouleté,“ vysvětlil.

Nedostatek kapacit vede ke ztrátám v rozpočtu

Ačkoli je rozšiřování kapacit mateřských škol velkým politickým tématem a ve veřejném prostoru je často diskutována jeho důležitost, kauzální vliv rozšiřování kapacit mateřských škol na zaměstnanost matek v České republice zatím nikdo příliš nezkoumal. Studie vědců Národního institutu SYRI v Brně publikované v prestižní multidisciplinárním časopise PLOS ONE je v tomto směru unikátní sondou.

Dostupná předškolní péče o děti je obecně uznávána jako důležitý faktor zaměstnanosti matek předškolních dětí. Přitom právě jejich lepší postavení na trhu práce by pomohlo narovnat deficity penzijního systému nebo snížit vysoké genderové rozdíly.

Nedostatek míst v mateřských školkách tak podle výzkumníků představuje ztrátu veřejných rozpočtů ve výši 1,2 až 1,7 miliardy korun ročně na daních z příjmu a odvodech těchto žen, které by byly zaměstnané, pokud by měly místo pro své dítě v mateřské škole.

„V rámci výzkumu jsme propojili data ze Sčítání lidu, domů a bytů a ze Školského registru MŠMT a vytvořili tak unikátní databázi zachycující jak poptávku po předškolní péči o děti, tak i kapacitu mateřských škol ve více než 6 000 českých obcích v letech 2001 až 2011. Modelovali jsme také variantu, že mateřská škola není dostupná v obci bydliště. Shromáždili jsme data o dojezdových vzdálenostech do nejbližších obcí, ve kterých mateřské školy jsou, a odhadovali, jakou šanci mají rodiče získat místo v mateřské škole v sousedních obcích,“ popsala Klára Kalíšková ze SYRI a CERGE-EI.

Plány do budoucna

Přestože je podle Filipa Poňuchálka, mluvčího brněnského magistrátu, situace v Brně dlouhodobě stabilizovaná, město dále pokračuje v přípravě výstavby mateřských škol v lokalitách, kde se očekává bytová výstavba a tím pádem nárůst obyvatel. „V minulosti tomu bylo na Kamechách, kde se otevřely 2 nové MŠ, nebo v Bystrci.  Nová mateřinka Nad Dědinou v městské části Brno-Bystrc zahájí provoz v říjnu 2023. V budoucnu město postaví školku na Sadové, na Nové Zbrojovce nebo při ulici Sportovní v Králově Poli,“ popsal Poňuchálek.