Farmářské trhy jsou zpět. Kde zavoní lokální produkty?

Jednou měsíčně, vždy druhou sobotu vyjma letních prázdnin, jsou k dostání regionální produkty na tržišti na Vinohradech. Začalo se tu již v únoru, a kromě pochutin a moštů tu návštěvníci najdou například i výrobky řemeslné produkce.

Na tradici trhů navazují v letošním roce také v Líšni, kde od března najdou milovníci čerstvých potravin stánky vždy třetí sobotu v měsíci na ulici Jírova nad pozemní částí tramvaje. Výjimkou je pouze červen, kdy se tu lokální potraviny budou prodávat o týden později.

Předposlední březnovou sobotu provoní speciality i Halasovo náměstí na Lesné. „Trhy nejsou nijak velké, ale vybrat se na nich určitě dá, z poslední návštěvy jsem si odnesla naprosto skvělý tvaroh. Je ale potřeba počítat s tím, že i když se píše, že akce končí až o půl jedné, určitě je lepší přijít co nejdříve. Jednou jsem chtěla nakoupit před polednem a moc stánků už tam nebylo,“ popsala své zkušenosti místní Kristýna Zavřelová.

Všichni ti, komu nevyhovují tradiční víkendové termíny většiny farmářských akcí, mohou za lokálními výrobci a pěstiteli vyrazit v úterý 16. dubna do Nového Lískovce. Ve zdejším komunitním centru Skála budou trhy probíhat od 15 do 19 hodin.

Farmářským trhům nahrává i doba

Ze studie zpracovávající data od více než 500 respondentů, na níž se podíleli odborníci Národního institutu SYRI, vyplývá, že alternativní potravinové sítě využívají dvě třetiny českých domácností. Nejoblíbenější je dlouhodobě pěstování ovoce a zeleniny na zahrádkách, kterému se věnuje 52 % dotázaných domácností. Co se týče nákupů, oblíbené jsou farmářské trhy nebo prodeje přímo ze zemědělského dvora, ty využívá pětina domácností.

Výzkumníci se tématem zabývali v souvislosti s pandemií covidu-19 a začátkem období rychle rostoucí inflace. Zdaleka ale nejde jen o tyto aktuální problémy. „Globalizovaný a industrializovaný zemědělsko-potravinový systém čelí velké kritice pro svou neudržitelnost již několik dekád a zkušenost s pandemií covid-19 potvrdila v mnohých státech obavy spojené se zranitelností propojeného trhu. To se samozřejmě dotýká i spotřebitelů. Otázka šetrně pěstovaných a zároveň kvalitních, zdravých, ale i cenově dostupných potravin je nyní urgentnější než dříve,“ uvedl Jan Vávra z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Pro Čechy je důležitý je i způsob produkce potravin, jejich dostupnost a vliv na zdraví. Podle Jana Vávry by měla veřejná správa podporovat alternativní potravinové sítě a lokální produkci potravin.

„Výsledky ukazují, že české domácnosti využívají různé cesty, jak si obstarat potraviny, zejména ovoce a zeleninu. To hodnotíme jako velmi pozitivní zjištění, neboť se tím posiluje resilience domácností pro případ současných i budoucích krizí. Potraviny získané mimo globální obchodní sítě jsou navíc mnohdy šetrněji pěstované a zdravé,“ uzavřel Vávra.