Zdobí graffiti Brno nebo jej pustoší?

V polovině letošního října se na fasádách kostelů, muzea nebo například nemocnic v Brně objevily černé nápisy odmítající očkování. Výtečník svým řáděním způsobil na historických budovách škodu ve výši až 200 tisíc korun. Po černém fixu sáhli na jaře letošního roku i dva hoši, jeden mladší patnácti let a druhý mladistvý, v brněnských Bohunicích. Volný čas si během tehdejšího uzavření škol krátili malováním po tamních zastávkách a kontejneru. 

Uvedené případy z brněnských ulic jsou typickými příklady vlastníky nemovitostí nechtěného graffiti, a tedy vandalismu. Podle zkušeností brněnské městské policie sice podobných projevů v průběhu času ubývá, přesto však nejde o ojedinělé činy a s posprejovanými zastávkami a popsanými skly či fasádami domů se setkávají strážníci opakovaně. Z boje s nevyžádanými graffiti lze připomenout například i kampaň Dopravního podniku Brno, který v roce 2013 spustil kampaň NO TAG!.

Nejen ve městě pod Špilberkem ale můžeme narazit i na díla, která mají uměleckou hodnotu a slouží pro potěchu oka kolemjdoucích. Navíc, ve většině, vznikají s vědomím a souhlasem dotčených osob či institucí. 

Umění pod širým nebem

Definovat se v tuzemsku začal street art, tedy umění vznikající na veřejných místech, koncem devadesátých let. „Street art se od graffiti liší umírněností, do prostu se včleňuje a spíše jej citlivě doplňuje. Nejde o nějaké protestní vyjádření, ale chce být pro okolí srozumitelné. Cílem není prvoplánová revolta ani vzdor a už vůbec ne překračování zákona,“ vysvětlil Štěpán, který se graffiti a později i street artu věnuje od puberty již téměř dvě dekády.

Velmi často proto díla streetartových umělců vznikají na legálních plochách vyčleněných právě pro sprejery. V Brně se jich nachází, především díky inciativě nadace Ratolest, hned několik. 

První oficiální stěnou se v roce 2003 stala Graffiti wall Šmeral, jejíž rozsah se od začátků téměř zdvojnásobil. Na legální stěně se od jejího začátku u ulice Křenová až po konec u železniční trati vystřídaly stovky umělců a konalo se tu několik graffiti jamů.

K nejstarším graffiti zónám se řadí také ta v ulici Renneská, legendární je i Stříbřiště v Králově Poli mezi zdejším nádražím a Kociánkou. Tvořit se může například i v ulici Jedovnická u Zetoru, v Heršpicích podél železniční trati ve směru na Jihlavu a v ulicích Jírova, Plynárenská, Černovická, Masná či Křižíkova při koupališti.

Umělecká díla pod širým nebem v tuzemsku mnohdy nahrazují šedé zdi a plochy například i na objednávku radnic, městských organizací či soukromých firem. V Brně lze příkladem uvést počin místního dopravního podniku. Ten nechal od začátku letošního roku opravit třináct mostních objektů a jedenácti z nich opatřil i nový vzhled. „Plochy jsme pak přenechali umělcům, kteří je ozdobili profesionálním graffiti. Z naší zkušenosti pak tato místa zůstávají dlouhodobě v lepším stavu, ostatní kreativci tyto malby respektují a neničí je,“ vysvětlil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.  

Na mostech se objevují koláže různých tvůrců, náměty jsou zpracovány realisticky, komiksově, abstraktně i geometricky. Cílem je především doplnění veřejného prostoru a snaha vyvolat v kolemjdoucích reakci nebo pozitivní emoci.

Estetično stálo i za zrodem grafiky, která se objevila na konečné tramvají linek 7 a 9 Čertova rokle na brněnském sídlišti Lesná. Chaotické čmáranice a nevzhledné podpisy vandalů na zázemí pro řidiče tu nahradila malba tramvaje plné čertů. Dílo v sobě navíc skrývá přísloví a pořekadla spojená s pekelnými bytostmi a cestující MHD si jejich hledáním mohou krátit čekání na spoj. „Je to pěkné, mně se to líbí, člověk se aspoň zabaví, když tu stojí. Už jsem našla čtyři přísloví. Viděla jsem, jak to ten mladý pán maloval, měl jen takovou malou předlohu, je neuvěřitelné, jak se to povedlo. Snad to nikdo nezničí a vydrží to tady co nejdéle,“ svěřila se důchodkyně paní Žofie.

Podobná spolupráce vznikla například i v Líšni. Zde z iniciativy spolku Proti šedi a za finanční podpory místní radnice barevně ožili líšeňské podchody. Třeba u ulice Josefy Faimonové se tak objevil Mořský svět, kousek nad poliklinikou Horníkova zase Myší díra.

Pro graffiti styl se rozhodla i královopolská radnice, když uváděla do provozu workoutové hřiště na ulici Kartouzská. Jednu ze zdí, která toto hřiště oplocuje, nechala vymalovat motivem workout.

Nejznámější graffiti

Jedna z nejznámějších brněnských maleb vznikla na území městské části Brno-Komín v roce 2009. Barevně provedené graffiti na kamenné opěrné zdi znázornilo poctu herci Jiřímu Pechovi a jeho kolegům. Autory jsou sprejeři Carrot, Optik, Tex, Ding a Cio, kteří kromě oblíbeného Peci znázornili například i Frantu Kocourka, Vladimíra Menšíka, Bolka Polívku, Arnošta Goldflama nebo Miroslava Donutila.