KOMENTÁŘ: Brno je krásné, své a druhé největší. Je také zelené?

Jde zde dostatek parků, mohlo by se říci. Mezi ty v centru, které spravuje Veřejná zeleň města Brna, patří třeba Lužánky, Špilberk, Koliště či Denisovy sady. Jenže v porovnání s ostatními krajskými městy se v loňském roce štatl pod Špilberkem při srovnání rozsahu zeleně k rozloze města pohyboval kolem šesté příčky. Její důležitost si uvědomuje i vedení města. Koncem roku 2017 schválili jeho vrcholní představitelé Strategii Brno 2050, soubor cílů, kterých by chtělo město v daném časovém úseku dosáhnout. Jednou z hlavních priorit bylo i více zeleně. Stejně tak se tematice věnovalo i mnoho předvolebních slibů a vět. Jenže právě sliby jsou často chyby a až paradoxně vyznívá skutečnost, že hned dvě brněnské dominanty přišly v posledních měsících o svá listnatá zastínění. Katalpy trubačovité a jírovec maďal před bazilikou Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí šly k zemi kvůli svému špatnému stavu, méně zřejmá však byla situace u hlavního nádraží, kde musely v listopadu vzrostlé pajasany žláznaté ustoupit chystané rekonstrukci. A není to v Brně poprvé.

Stačí si vzpomenout na počátek předloňského roku v Komíně a podle České inspekce životního prostředí nelegální pokácení 14 tamních stromů. Nebo myslet na plány developera se stoletými stromy u Lužánek. A tak zatímco Ministerstvo životního prostředí vyzývá a doporučuje, aby obce i jednotlivci omezili seče a nechali trávu růst, protože delší vegetace lépe zadržuje vláhu a pomáhá biodiverzitě, v Brně se kácí ostošest. Dostatek zeleně má podle odborníků své opodstatnění. Jedním z největších problémů dneška jsou devastující sucha a ničivé přívalové deště. Ale jak je řečeno v oblíbené pohádce, každá voda nakonec steče dolů a Stázina se dostane Kubovi za ženu.