4 TENOŘI: Melodie, které spojují!
K filmu a muzikálu vás to očividně stále táhne…
Honza: Logicky nás to všechny táhne k muzikálu, protože právě tam jsme se vzájemně poznali. Začínali jsme na muzikálových divadelních prknech, máme za sebou spoustu muzikálových produkcí. K filmu máme také blízko, protože filmová hudba je nedílnou součástí naší kultury. Milujeme velké filmové melodie a na našem albu jsou písně, které nás osobně baví zpívat.
Pavel: Přesně tak. Muzikály jsem miloval vždycky. Ty filmové s sebou přinášejí nádherné melodie, které obletěly svět. Všem se nám líbí tahle hudba a její atmosféra. Takže divadlo, ano, tam jsme se poznali, ale to by na album nestačilo. Čili přibyly i melodie z filmů. Dostávali jsme tipy – ať už je nosil náš manažer Janis nebo my sami. A nakonec i jedna velice slavná melodie z ještě slavnějšího filmu nám pojmenovala celé album.
Marian: Máme rádi žánrovou všehochuť, a všechny kousky na desce jsou nakonec zabaleny v nádherné aranži. To je důležité.
Vybíráte písně na album společně? Jak to funguje?
Pavel: Říkám tomu demokratický přístup. Pokud se někomu z nás nějaká píseň nelíbí, na album ji nezařadíme. Vždy se musíme shodnout jednohlasně, což je podle mě tajemství našeho úspěchu. Každý z nás má právo veta.
Michal: Přesně tak. Naším cílem je oslovit široké publikum a nabídnout písně různých žánrů. Díky tomu je naše hudba pestrá a každý si najde to svoje. Na albu jsou melodie, které nás všechny spojují, a to je na tom nejdůležitější.
Raritou na vaší desce je duet s Jiřím Suchým, píseň Krajina posedlá tmou. Jaká byla spolupráce s touhle legendou české muziky?
Pavel: Byli jsme nesmírně poctěni, když pan Suchý, tahle legenda Semaforu, souhlasil se spoluprací s námi. Jeho přístup byl úžasně profesionální a energický. Že bychom si s ním někdy jako těleso 4 Tenoři zazpívali duet, to mě nikdy ani ve snu nenapadlo.
Michal: I přesto, že je o několik generací starší než my, svým nasazením a elánem nás všechny strčil do kapsy. Přišel do studia, tedy – lehce vyběhl do druhého patra, a přišla skvěle naložená legenda s velmi laskavým humorem. Když jsme mu nabídli k pití vodu, on poděkoval a odmítl s tím, že už se myl. (smích) Pan Suchý nám nabídl několik variant a barev definitivní podoby písničky, bylo těžké mu stačit. Cítíme, že se nám podařilo propojit staré a nové, a společně jsme vytvořili něco staronového a hezkého. Navíc s legendou, která patří ke kulturnímu dědictví tohoto národa.
Marian: Věk pana Suchého nikterak neubral jeho jiskře a náboji, a celkovému vyznění nahrávky.
Tahle píseň má i hezký videoklip. Teď nemyslím ten původní z 60. let, ale klip k vaší nové nahrávce. Jak důležité jsou pro vás videoklipy?
Pavel: Videoklipy řídí především náš manažer Janis, který má skvělý cit pro to, jak naši tvorbu prezentovat na YouTube a sociálních sítích. YouTube ale drasticky klesá sledovanost a doba, kdy jsme ke každému albu měli mnoho videoklipů, už je asi pryč. O to větší radost máme z jednoduchého a přirozeného klipu s panem Suchým, který se nám velmi líbí. I když klipům nedávám zásadní roli v popularitě a prodeji alb, myslím, že jsou pro naše fanoušky pěkným bonusem. Spíše ale pracujeme se sociálními sítěmi. Klipové televize, třeba MTV, to není naše cílovka. Byli bychom ale rádi, kdyby se naše písničky hrály více v rádiích.
Na desce máte i duet s Monikou Absolonovou, oscarovou píseň z divadelního muzikálu a taky filmu Aladin. Měli jste při nahrávání respekt – třeba z toho Oscara nebo i z ceny Grammy, kterou autoři písně dostali?
Pavel: Pro nás není motivací nebo kritériem to, jestli písnička dostala Oscara nebo jinou cenu. Hudbu vnímáme jako krásnou záležitost a když si můžeme tuhle krásu zazpívat, těší nás to. Ne každý si může zazpívat takhle krásný repertoár. To už za svoji čtyřicetiletou kariéru vím.
Marian: Monika je naše dlouholetá kamarádka. Známe ji z divadla a pro mě je jednou z nejlepších současných zpěvaček. Pro duet s ní jsme si vybrali právě píseň z muzikálu Aladin, který jsme slyšeli s Honzou i na Broadwayi. Je to náročný duet, ale Monika v něm exceluje. Jsme moc rádi, že přijala naši nabídku.
Zajímavý příběh má píseň Tak jednou. Jak vznikla?
Janis: Základem téhle písně je hudební téma ze seriálu Zlatá labuť. Na naši žádost vznikla z téhle melodie písnička s textem, a my z toho máme velkou radost. Hudbu ze svého seriálového motivu rozvedl David Solař, skvělý text pro nás napsala Sabina Ludányiová. Je to skladba plná naděje, o tom, že každý hledá svůj vlastní snář.
Jak dlouho vám celkově trvá příprava nového alba?
Honza: Příprava alba je dlouhý proces, nejde o to, že bychom se v jednu chvíli rozhodli a začali nahrávat. Nejdůležitější je pečlivý výběr písní, aranží a hostů. Samotné nahrávání ve studiu je pak už tvůrčí proces, kde dáváme písním finální podobu. Na tomto albu jsme pracovali více než rok.
Závěrem. Pavel mluvil o písni Když už víc nesmím si přát. Kdybyste směli, co byste si – jako 4 Tenoři – přáli do budoucna?
Marian: Rád bych, aby naše alba byla stále lepší a lepší. Když se podívám zpátky, první album bylo taková zkouška. To druhé už bylo náročnější a třetí album je podle mě naše nejlepší. Doufám, že budeme nadále umělecky růst a přinášet lidem radost z naší hudby.
Honza: Abychom našli nové výzvy a pokračovali v tom, co nás všechny těší – spojovat se s našimi posluchači skrze krásnou hudbu.
Michal: Aby se naše třetí album líbilo jako ta předchozí nebo i víc, a aby nám to nadále klapalo. A aby nás mohli lidi slyšet víc i z rádií.
Pavel: Aby nás to, co jsme společně dokázali, provázelo dál a dál.
Tomáš Pilát